V roce 2021 Rusko dodalo Kazachstánu a Uzbekistánu letouny Su-30SM, vrtulníky Mi-35M, protiletadlové raketové systémy Buk-M2E, obrněné transportéry BTR-80 a BTR-82A. RBC to oznámil ředitel Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci (FSMTC) Dmitrij Šugajev.
Těmto zemím byly také dodány multifunkční bezpilotní letouny Orlan-10E, lehce obrněná vozidla Typhoon-K a různé ruční zbraně.
Šugajev poznamenal, že rozhodnutí o zvýšení nebo snížení dodávek činí kupující po dohodě s FSMTC, že mluvíme o kontrole závazků.
„To znamená, že země sousedící s Afghánistánem, naši partneři sami určují na základě potřeb a plánů svých ozbrojených sil, kolik zbraní potřebují. Naším hlavním cílem je udržet stabilitu v tomto regionu a plnit odpovídající závazky,“ uzavřel.
Ruský export pod tajným kódem na úrovni čtyř znaků (SSSS), včetně dodávek letadel, obrněných transportérů, protiletadlových raketových systémů, do Kazachstánu v lednu až srpnu 2021 činil 35,6 milionů $, do Uzbekistánu - asi $ 12 milionů, vyplývá ze statistik otevřených dat Federální celní služby.
Šéf ruského generálního štábu Valerij Gerasimov v srpnu řekl, že Rusko kvůli teroristickým hrozbám navýšilo dodávky zbraní do středoasijských zemí.
„V rámci reakce na vyhrocení situace v regionu a nácviku akcí k odražení teroristických hrozeb byla naplánována řada společných cvičení jak na území Uzbekistánu, tak na území Tádžikistánu. V rámci vojensko-technické pomoci jsou organizovány další dodávky zbraní, techniky a vojenského majetku,“ uvedl.
Gerasimov dodal, že Rusko poskytuje „metodickou pomoc při zlepšování“ ozbrojených sil Uzbekistánu a také pro ně připravuje kvalifikovaný personál na ruských vojenských univerzitách.
Jedna z největších ruských vojenských základen v zahraničí se nachází ve Střední Asii – 201. vojenská základna v Tádžikistánu.
V roce 2019 vysvětlil ministr obrany Sergej Šojgu v rozhovoru s RBC potřebu posílit tuto základnu kvůli blízkosti hranic Afghánistánu a teroristické hrozbě, která odtud vychází.
V srpnu 2021 Šojgu slíbil, že tuto základnu využije v případě agrese z Afghánistánu. Celková délka státní hranice Tádžikistánu s Afghánistánem je přes 1344 km. Z toho říční hranice je 1135 km, pozemní hranice téměř 190 km a hranice jezera 19 km.
Vojenské jednotky a divize 201. vojenské základny jsou rozmístěny ve dvou městech – Dušanbe a Kurgan-Tyube. Po dohodě s tádžickými úřady zůstane ruská armáda v zemi minimálně do roku 2042. Bojová a speciální technika 201. RVB v Tádžikistánu se neustále zdokonaluje.
Místo je poměrně opevněné, ale další nasazení a dodávky do Střední Asie jsou jistě potřeba, protože existuje značná hrozba infiltrace militantů přes hranici.
(rp,prvnizpravy.cz,southfront,foto:arch.)
